Uplatnění náhrady škody vůči státu v důsledku vyhlášení nouzového stavu

Rekapitulace – opatření a omezení

Vláda v souladu s článkem 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru vyhlásila svým usnesením ze dne 12. března 2020 (č. 194) pro území České republiky (dále jen „ČR“) nouzový stav na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů.

S účinností od 14. března 2020 (16. března rozšířeno) platí zákaz vstupu na území ČR pro všechny cizince s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem v ČR s výjimkou cizinců, jejichž vstup je v zájmu ČR. Taktéž byl vyhlášen zákaz vycestovat z ČR s výjimkou osob, jimž byla udělena výjimka. Osoby vracející se z rizikových oblastí1, mají povinnost tuto skutečnost nahlásit a strávit 14 dní v karanténě.

Dále s účinností od 16. března 2020 od 00:00 hod do dne 24. března 2020 do 6:00 hod se zakazuje volný pohyb osob na území celé ČR, s výjimkou cest do zaměstnání a k výkonu podnikatelské (či obdobné) činnosti a nezbytných cest za rodinou a k obstarávání nezbytně nutných životních potřeb. Zároveň vláda nařídila osobám pobývajícím na území ČR, aby maximálně omezily svůj pohyb na veřejně dostupných místech na dobu nezbytně nutnou a omezily kontakty s jinými osobami.2

Odpovědnost státu za škodu

Případná odpovědnost státu za škodu je upravena zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen „Krizový zákon“).

Krizový zákon v ustanovení § 2 odst. b) definuje tzv. krizový stav, jímž je mj. i situace vyhlášeného nouzového stavu. Podle písmene c) téhož paragrafu je krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob.

Zcela zásadním ustanovením Krizového zákona pro odpovědnost státu za škodu je § 36, zejména odst. 1 a odst. 2, kde je uvedeno, cit:

„(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

(2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody.“

Ustanovení odst. 1 zakládá speciální odpovědnost státu za škodu. Tato odpovědnost je založena bez ohledu na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost). Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3798/2007 ze dne 22. října 2009 stanovil, že tato speciální odpovědnost je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou:

1) Provedení krizového opatření
2) Vznik škody
3) Příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody.

Stát, nikoliv přímo orgán krizového řízení, odpovídá za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s krizovým opatřením. V rámci sporu o náhradu této škody bude v občanském soudním řízení dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 1649/2007 ze dne 17. června 2009 za stát vystupovat Ministerstvo vnitra. Zároveň v souladu s §12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR je Ministerstvo vnitra orgánem krizového řízení.

Komentované znění § 36 odst. 2 Krizového zákona3 uvádí, že se jedná o úpravu podmínek náhrady věcné škody, tedy škody, která byla způsobena na majetku, a to v souvislosti s prováděním krizových opatření či v souvislosti s uložením povinnosti poskytnutí věcných prostředků.

Pro splnění výše uvedených podmínek pro odpovědnost státu za škodu je nutné nejprve definovat pojem „krizové opatření“. To je krizovým zákonem definováno v ustanovení § 2 písm. c) jako, cit.:

„Pro účely tohoto zákona se rozumí krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob“.

V případě vládou České republiky přijatých opatření v boji proti šíření koronaviru je jisté, že se jedná o krizová opatření. Tato podmínka je tedy splněna.

Zcela jednoznačně je Krizovým zákonem stanoveno, že škoda se nahrazuje a posuzuje podle právních předpisů, jež byly platné v době (okamžiku), kdy škoda vznikla. Tímto je sledováno zejména to, aby se předešlo situaci, kdy by změnou právní úpravy a změnou pravidel pro posouzení a náhradu škody došlo k tomu, že by poškozený neměl nárok na náhradu škody či opačně – nárok na náhradu škodu by mu vznikl, i přesto, že tu tento nárok v době vzniku škody nebyl.

Při uplatňování nároku na náhradu škody dle ustanovení § 36 krizového zákona je nejprve nutné písemně tento nárok uplatnit u příslušného orgánu krizového řízení, a to ve lhůtě 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl (subjektivní prekluzivní lhůta) a nejdéle pak do 5 let od doby vzniku škody (objektivní prekluzivní lhůta). Při neuplatnění tohoto nároku ve stanovených lhůtách právo zaniká uplynutím lhůty, která skončí dříve. Pro úspěšnost žaloby je nezbytné nejprve nárok na náhradu škody uplatnit v prekluzivní lhůtě u ministerstva vnitra a skutkově vymezit jednotlivé předpoklady odpovědnosti za škodu dle § 36 odst. 5 krizového zákona. Následně pak při nevyhovění takto uplatněnému nároku ze strany ministerstva bude nezbytné podat žalobu k obecnému soudu, když uplatnění nároku na náhradu škody způsobenou státem není osvobozeno od soudních poplatků.

Otázkou zůstává, zda se v rámci uplatněné škody bude přiznávat také ušlý zisk, což je otázka dosud judikatorně neřešená, avšak lze v každém případě doporučit uplatnit také tento nárok. Problematické samozřejmě bude stanovení jeho výše a jeho prokázání, dokud však nebude judikatorně jeho uplatnění zapovězeno, doporučujeme jeho uplatnění v rámci celého nároku. K prokázání výše vzniklé škody je nezbytné průběžně shromažďovat relevantní podklady spočívající zejména v hotových nákladech a dalších škodách, které poškozenému v důsledku krizového opatření vznikly.

Naše kancelář je připravena pro Vás uplatnění nároku na náhradu škody připravit a poradit Vám, jak v této souvislosti postupovat.

Zpracoval tým Advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o.