27.3.2024 v Rychnově nad Kněžnou na téma: Domácí násilí
Dopady nouzového stavu a přijatých opatření v souvislosti s výskytem koronaviru na pracovněprávní problematiku
Vláda vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 (dále také jako „koronavirus“) nouzový stav a rozhodla o přijetí krizových opatření, což má bezpochyby vliv i na pracovněprávní problematiku. Níže je uveden elementární přehled často skloňovaných termínů posledních dnů s ohledem na přijatá mimořádná opatření.
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE VE VZTAHU K OCHRANĚ ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮM
Zaměstnavatelům ukládá zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále také jako „ZP“) povinnost minimalizovat zdravotní rizika zaměstnanců v souvislosti s výkonem práce a zaměstnavatele jsou povinni přijmout opatření za účelem ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
V souvislosti s výskytem koronaviru je doporučeno poskytnout zaměstnancům zejména informace o prevenci nákazy koronavirem, na pracovišti zajistit dezinfekční přípravky, roušky, respirátory, případně jiné adekvátní ochranné prostředky dle povahy práce. Dále je vhodné omezit osobní setkání velkého počtu osob na pracovišti a zredukovat služební cesty zaměstnanců.
V neposlední řadě se doporučuje informovat zaměstnance o přijatých opatřeních, tyto aktualizovat s ohledem na vývoj situace, optimálně elektronickou formou, aby byl zaměstnavatel schopen případně doložit, že povinnosti v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví jeho zaměstnanců řádně plní.
VÝKON PRÁCE Z DOMOVA (HOME OFFICE)
Je-li to s ohledem na povahu vykonávané práce možné, zaměstnavatel se může ve smyslu ustanovení § 317 ZP se zaměstnancem dohodnout na výkonu práce z domova (home office). Tento postup, jež zachovává kontinuitu výkonu pracovní činnosti, představuje s ohledem na současnou situaci vcelku příznivou variantu, jejíž uplatnění nebude mít pro zaměstnavatele ani zaměstnance žádné závažné negativní důsledky. Při výkonu práce z domova nedochází ze strany zaměstnavatele k nutnosti kompenzovat výpadek z příjmu, neboť zaměstnanec pracuje a za vykonanou práci mu přísluší mzda nebo plat. V případě převedení zaměstnance na home office je potřeba stanovit jasná pravidla výkonu práce z domova, zaměstnance s nimi seznámit a dodržování povinností kontrolovat vedoucími pracovníky. Práci z domova je při splnění podmínek možné konat i v karanténě, je ale nutné se na tom se zaměstnancem domluvit předem, aby mu nebyla vystavena neschopenka.
PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE
S ohledem na aktuální situaci spojenou s výskytem koronaviru na území České republiky nejčastěji dochází ke vzniku překážky na straně zaměstnance v následujících případech.
- ZAMĚSTNANCI BYLA NAŘÍZENA KARANTÉNA
Jedná se o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou mu přísluší v době prvních čtrnácti (14) kalendářních dnů náhrada mzdy/platu ve výši 60 % průměrného výdělku. Od patnáctého (15) kalendářního dne pak začíná zaměstnanci vyplácet příslušná správa sociálního zabezpečení nemocenské a to za každý kalendářní den. Dle schváleného Cíleného programu podpory zaměstnanosti bude vyplacená náhrada mzdy zaměstnavatelům plně uhrazena.
- ZAMĚSTNANEC BYL Z DŮVODU ONEMOCNĚNÍ UZNÁN DOČASNĚ PRÁCE NESCHOPNÝM
Jedná se o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou mu přísluší v době prvních čtrnácti (14) kalendářních dnů náhrada mzdy/platu ve výši 60 % průměrného výdělku. Od patnáctého (15) kalendářního dne pak začíná zaměstnancům vyplácet příslušná správa sociálního zabezpečení nemocenské a to za každý kalendářní den.
- ZAMĚSTNANEC MUSÍ PEČOVAT O DÍTĚ MLADŠÍ 10 LET Z DŮVODU ZAVŘENÍ ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ
Jedná se o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou mu přísluší za devět (9), případně šestnáct (16) kalendářních dnů ošetřovné. Vláda České republiky schválila mimořádný zákon a v případě jeho schválení Parlamentem České republiky bude zaměstnanci příslušet ošetřovné při péči o děti mladší třináct (13) let nebo o osoby závislé na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni lehké závislosti, a to nově po celou dobu trvání mimořádného opatření při epidemii koronaviru.
- ZAMĚSTNANEC MUSÍ PEČOVAT O DÍTĚ VE VĚKU OD 10 LET Z DŮVODU ZAVŘENÍ ŠKOLSKÉHO ZAŘÍZENÍ
Jedná se o nepojmenovanou jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance, kdy je péče s ohledem na specifické potřeby dítěte nezbytná. Zaměstnanci v tomto případě nenáleží náhrada mzdy/platu, ani dávka ze systému nemocenského pojištění. Vláda České republiky schválila mimořádný zákon a v případě jeho schválení Parlamentem České republiky bude zaměstnanci příslušet ošetřovné při péči o děti mladší třináct (13) let nebo o osoby závislé na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni lehké závislosti, a to nově po celou dobu trvání mimořádného opatření při epidemii koronaviru.
- DOČASNÉ UZAVŘENÍ NEBO OMEZENÍ PROVOZU V DŮSLEDKU MIMOŘÁDNÝCH OPATŘENÍ UČINĚNÝCH ORGÁNEM OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ (například uzavření obce)
Jedná se o důležitou osobní překážku na straně zaměstnance, za kterou mu přísluší v době prvních čtrnácti (14) kalendářních dnů náhrada mzdy/platu ve výši 60 % průměrného výdělku. Od patnáctého (15) kalendářního dne pak začíná zaměstnancům vyplácet příslušná správa sociálního zabezpečení nemocenské a to za každý kalendářní den.
PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE
Jelikož povinnost přidělovat zaměstnancům práci, je základní povinností zaměstnavatele, bude nemožnost přidělování práce překážkou v práci na straně zaměstnavatele, s níž zákon spojuje určitá práva a povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů, blíže definovaných v ustanovení § 208 a § 209 ZP, zejména pak právo/povinnost zaměstnance zůstat tzv. doma a povinnost zaměstnavatele, platit mu náhradu mzdy.
- DOČASNÉ UZAVŘENÍ NEBO OMEZENÍ PROVOZU V DŮSLEDKU OMEZENÍ POPTÁVKY PO POSKYTOVANÝCH SLUŽBÁCH NEBO OMEZENÍ ODBYTU VÝROBKŮ
Jedná se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu ve výši 100 % průměrného výdělku. Je ovšem nutno zdůraznit, že v případě dohody s odborovou organizací, případně na základě vnitřního předpisu (nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace), lze uplatnit částečnou nezaměstnanost ve smyslu ustanovení § 209 ZP. V případě její uplatnění zaměstnanci náleží náhrada mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku.
Z dikce výše uvedeného tedy vyplývá, že snížení mzdy je u zaměstnavatele, kde působí odborová organizace možné pouze na základě dohody s touto organizací a snížení mzdy u zaměstnavatele, u nějž odborová organizace nepůsobí, je možné stanovit jednostranně tímto zaměstnavatelem, a to jeho vnitřním předpisem, přičemž snížení může být maximálně 40 %, aby tak zaměstnanci zůstalo minimálně 60 % jeho průměrného výdělku.
Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že Ministerstvo práce a sociálních věci České republiky připravuje Rozšířený program podpory zaměstnanosti, který má zaměstnavatelům vyplacenou náhradu mzdy částečně kompenzovat.
Rovněž je nutno konstatovat, že v případě dočasného uzavření provozu Ministerstvo práce a sociálních věci České republiky zastává názor, že se jedná o jinou překážku na straně zaměstnavatele dle ustanovení § 208 ZP, za kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu ve výši 100 % průměrného výdělku, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky hodlá kompenzovat ve výši 80 %.
- DOČASNÉ UZAVŘENÍ NEBO OMEZENÍ PROVOZU V DŮSLEDKU MIMOŘÁDNÝCH OPATŘENÍ UČINĚNÝCH NA ZÁKLADĚ KRIZOVÉHO ZÁKONA (například nucené uzavření restaurací, hospod, posiloven)
Jedná se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu ve výši 100 % průměrného výdělku. Je ovšem nutno zdůraznit, že v případě dohody s odborovou organizací, případně na základě vnitřního předpisu (nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace), lze uplatnit částečnou nezaměstnanost ve smyslu ustanovení § 209 ZP. V případě její uplatnění zaměstnanci náleží náhrada mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku.
Z dikce výše uvedeného tedy vyplývá, že snížení mzdy je u zaměstnavatele, kde působí odborová organizace možné pouze na základě dohody s touto organizací a snížení mzdy u zaměstnavatele, u nějž odborová organizace nepůsobí, je možné stanovit jednostranně tímto zaměstnavatelem, a to jeho vnitřním předpisem, přičemž snížení může být maximálně 40%, aby tak zaměstnanci zůstalo minimálně 60% jeho průměrného výdělku.
Dle schváleného Cíleného programu podpory zaměstnanosti bude vyplacena náhrada mzdy zaměstnavatelům z 80 % uhrazena.
- NEPŘÍDĚLOVÁNÍ PRÁCE V DŮSLEDKU VÝPADKU VSTUPŮ (DODÁVKY SUROVIN, SLUŽEB, SOUČÁSTEK, PODKLADŮ)
Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele (prostoj), za kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy/platu ve výši 80 % průměrného výdělku. Za zmínku dále stojí skutečnost, že Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky připravuje Rozšířený program podpory zaměstnanosti, který má zaměstnavatelům vyplacenou náhradu mzdy částečně kompenzovat.
- ÚPRAVA PRACOVNÍCH PODMÍNEK NA ZÁKLADĚ INDIVIDUÁLNÍ DOHODY SE ZAMĚSTNANCEM
Řada zaměstnavatelů v současné době přistupuje k individuálním negociacím se zaměstnanci zejména za účelem čerpání dovolené, neplaceného volna, převedení na jinou práci, úpravy mzdových podmínek, či přeložení výkonu práce do jiného místa, formou vzájemné dohody. Zaměstnavatelé se v mnoha případech setkávají s pozitivním přístupem zaměstnanců a synergickým způsobem dochází k úpravě podmínek uzavřených pracovněprávních vztahů, kdy si obě smluvní strany uvědomují možné nepříznivé ekonomické dopady současné situace a mají zájem a snahu zachovat kontinuitu vzájemné spolupráce, respektive trvání pracovněprávního vztahu.
SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Nejjednodušší a nejbezpečnější způsob ukončení pracovního poměru se zaměstnancem je formou uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru a to i za cenu případného navýšení výše odstupného s ohledem na právní jistotu zaměstnavatele, že se zaměstnanec v budoucnu nebude u příslušného soudu žalobou domáhat neplatnosti výpovědi a následně dožadovat náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku.
Alternativně řada zaměstnavatelů je v současné době nucena přistoupit k ukončení pracovního poměru se zaměstnancem z tzv. organizačních důvodů formou provedení organizační změny a dáním výpovědi dle ustanovení § 52 písm. c) ZP. Pokud by se mělo jednat o propuštění více zaměstnanců, je nutné posoudit, zda se nebude jednat o hromadné propuštění podle ZP, což záleží na počtu zaměstnanců a velikosti zaměstnavatele. Je vždy nutno rovněž mít na paměti, že zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v tzv. ochranné době, existují ovšem i výjimky. Každopádně podmínky pro tento postup je nezbytné pečlivě v každém jednotlivém případě vyhodnotit a tímto eliminovat možná rizika již specifikovaná výše.
ZÁVĚR
Je důležité, aby ze strany zaměstnavatelů byla provedena konkrétní opatření s cílem, pokud objektivně možno, co v největší míre snížit ekonomické dopady na jejich podnikatelskou činnost a současně zachovat pracovní místa zaměstnanců. V obecné rovině tím pádem nelze stanovit aplikaci vhodného konkrétního postupu, z čeho vyplývá, že každou problematiku je nezbytné analyzovat individuálně.
Na závěr je nezbytné zmínit, že situace je v současnosti dynamická, vyvíjí se každým dnem a proto ji i nadále bude AK HJF intenzivně monitorovat.
Zpracoval tým Advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o.